Při ranní procházce, kdy jsem si šla vyfotit cáry mlhy nad krajinou, okouzlila mne koruna ořešáku,
skrze kterou magicky zářilo právě vycházející slunce a jeho paprsky spojovaly nebe se zemí.
Touto dobou strom poutá pozornost především svými dary nezvykle obřích ořechů, ale mně dnes Ořešák ukázal svou tvář.
Mnohdy je toho k zachycení mnohem víc, než se na první pohled zdá, duchové přírody zůstávají skryti tak dlouho,
než se někdo pozorně zadívá. Tak se podívejte, jak se tváří...