Co nového tvořím ? Madonu... mé oblíbené téma. Tato z bílé hlíny už dvakrát prošla žárem pece a teď čeká na kulatý rám od truhláře, aby pak mohla putovat do daleka, kde už ji někdo čeká... Snažím se na svých plastikách zachytit niterné pocity, výrazy tváře, pohnutky duše, ale není jednoduché uchopit to, co má být předmětem kontemplace. Občas se to snad podaří... Teď o úplňkové noci za okny, Marie a Dítě přede mnou mají ten výraz, který jsem si přála... s ranním světlem možná ten zázrak zmizí a nastoupí tvůrčí pochyby... Děkuji za tuto chvilku !
 

 chcete vědět víc?

Miluju pampelišky, jejich hlavičky mi krášlí zahradu a jednu maminku Pampelišku jsem si vymodelovala, usmívá se tu na mě a já jí potichu říkám -Pampeliško krásko, nespoutaně rosteš všude, shromažďuješ sílu slunce, léčivá jsi celičká, uzdravuješ, krášlíš svět, radost je na tebe pohledět... a plevel… chcete vědět víc?

Navštivte výstavu, která vám přinese radost a povznesení, nechte se okouzlit naplňujícím pocitem, že tu jsou neviditelné přátelské bytosti, poslové mezi božským a lidským, průvodci duše. Nepřiblížíme se k nim svým rozumem, ale jen svým srdcem... Výstava keramických obrazů je prodejní a vy tak máte… chcete vědět víc?

Víly se ukládají ke spánku, dokud znovu nepřijde čas rašení a květu.

Procházím se po zahradě, loučím se s květinovými vílami a děkuji jim, že se se mnou podělily o svůj svět,

jemné vůně a dary léčení. Světlo zalévá celou zahradu měkkou září a já v sobě vnímám,

jak se prolíná svět reálný a imaginární.  

Strážní andělé přírody mě doprovázejí, když jdu lesní pěšinou nebo sedím na zahradě a pociťuji, že nejsem sama,

ale pod ochranou poskytující pocit klidu a radosti.

Ve všech ohledech je nám příroda první a nejlepší učitelkou a  její zdroje kouzel a tajemství jsou nekonečné.

To, co nás očaruje, bude nás též chránit, tak se nechte okouzlit... podzimní čas, se svou zářivou barevností,  

je k tomu stvořený.