Miluju pampelišky, jejich hlavičky mi krášlí zahradu a jednu maminku Pampelišku jsem si vymodelovala, usmívá se tu na mě a já jí potichu říkám -Pampeliško krásko, nespoutaně rosteš všude, shromažďuješ sílu slunce, léčivá jsi celičká, uzdravuješ, krášlíš svět, radost je na tebe pohledět... a plevel… chcete vědět víc?

První ranní paprsky zasvítily oknem do ateliéru a neskutečně ozářily nedávno vymodelovaného Anděla Probuzení. Dívala jsem se na něj a uslyšela jak říká - ŽIJ SVÉ SVĚTLO ! Pak slunce zmizelo za mraky, den se zahalil do deštiva, ale to Světlo tu září stále. Ne andělské světlo, ale to, které máme… chcete vědět víc?

Navštivte výstavu, která vám přinese radost a povznesení, nechte se okouzlit naplňujícím pocitem, že tu jsou neviditelné přátelské bytosti, poslové mezi božským a lidským, průvodci duše. Nepřiblížíme se k nim svým rozumem, ale jen svým srdcem... Výstava keramických obrazů je prodejní a vy tak máte… chcete vědět víc?

Víly se ukládají ke spánku, dokud znovu nepřijde čas rašení a květu.

Procházím se po zahradě, loučím se s květinovými vílami a děkuji jim, že se se mnou podělily o svůj svět,

jemné vůně a dary léčení. Světlo zalévá celou zahradu měkkou září a já v sobě vnímám,

jak se prolíná svět reálný a imaginární.  

Strážní andělé přírody mě doprovázejí, když jdu lesní pěšinou nebo sedím na zahradě a pociťuji, že nejsem sama,

ale pod ochranou poskytující pocit klidu a radosti.

Ve všech ohledech je nám příroda první a nejlepší učitelkou a  její zdroje kouzel a tajemství jsou nekonečné.

To, co nás očaruje, bude nás též chránit, tak se nechte okouzlit... podzimní čas, se svou zářivou barevností,  

je k tomu stvořený.

Koníka Pegase si osedlá
a vzhůru ke hvězdám se vydá
pak hvězdami nás v noci přikryje
Ta bytost andělská
co do snů světlo vkládá, očistí srdce 
a láskou strachy překryje.

Světlonoška temnou nocí už jede...